plň konkrétní skupině, pro kterou je výcvik pořádán. Jádro však zůstává

stejné. Často se výcviků účastní manažeři, kteří pracují u mezinárodní fir–

my či mají absolvovat delší pracovní pobyt v zahraničí. Poté je výcvik za–

měřen nejen na obecné předpoklady, ale zejména je chápán jako příprava na

„konfrontaci“ s cizí kulturou a adaptaci na ni.

Prvotním impulzem pro zavádění podobných výcvikových programů byla

osobní a profesní selhání pracovníků na domácím či zahraničním pracovišti.

Nedostatky se objevovaly především v neschopnosti jednat a komunikovat

s lidmi odlišné kulturní skupiny a v nedostatečné kulturní senzitivitě. 

Pro výcvik interkulturních kompetencí platí stejná pravidla jako pro ja–

kýkoliv jiný výcvik sociálních dovedností. Stejně tak je nutné dodržovat

etická pravidla, která jsou popsána v jedné z následujících kapitol. Duch

výcviku je spjat nejen se skupinou, ale i s trenérem či vedoucím výcviku. 

Ve snaze vytvořit rámec pro výcviky byly vymezeny čtyři modely

(Downs, cit. podle Harris, Moran, 1991): 1. intelektuální model, který spo–

čívá v informativním teoretickém školení o cizí kultuře; 2. simulační model

představující praktickou konfrontaci s budoucími možnými situacemi;

3. model sebeuvědomění, který vychází z předpokladu, že pro pochopení

cizí kultury je nutné kriticky pochopit sama sebe, a 4. model kulturního

uvědomění, při kterém se jedinec učí poznávat cizí hodnoty, postoje, vzor–

ce chování apod.

Interkulturní výcviky se obecně snaží u účastníků usměrňovat projevy

etnocentrismu. Některé z nich nemají negativní ráz, ale je nutné si uvědo–

mit, jakým způsobem mohou ovlivnit lidské chování. Triandis (1992) shr–

nuje v návaznosti na výzkumy LeVina a Campbella (1972) projevy etno–

centrických sociálních orientací do následujících sedmi forem.

Všichni lidé mají tendenci:

* označovat to, co probíhá v jejich vlastní kultuře, za „přirozené“

a „správné“, a vše, co probíhá v cizích kulturách, za „nepřirozené“

a „nesprávné“; 

* vnímat zvyky vlastní skupiny jako univerzálně platné; to, co je dobré

pro nás, je dobré pro každého; 

* myslet si, že normy, role a hodnoty vlastní skupiny jsou správné; 

* věřit, že je přirozené pomoci členům vlastní skupiny a spolupracovat

s nimi; 

* jednat ve prospěch vlastní skupiny; 

142